PRVNÍ VÝSTAVA V HODONÍNĚ

      Začátkem roku 1892 začaly přípravy k uspořádání velké mezinárodní výstavy v Praze, chystané původně na rok 1893 a uskutečněné teprve roku 1895. Slováckou keramiku, kroje a výšivky sháněl pro ni také Hodonín. A tak při této příležitosti se stalo, že v úterý 21. června 1892 se za předsednictví místního advokáta dra Fr. Hessa sešel zvláštní výstavní výbor pro uspořádání české výstavy (s oddělením národopisným, průmyslovým a uměleckým) v tehdy silně poněmčovaném Hodoníně. Sbírka národopisných exponátů, určená pro Prahu, měla být součástí této první místní výstavy, která se měla konat v září 1892, tedy ještě před výstavou pražskou. Po návratu naší sbírky z Prahy mělo pak u nás vzniknout okresní muzeum Hodonska po příkladu jiných okresních nebo městských muzeí, kterých např. v Čechách bylo v té době již na třicet. Tak za několik let vzniklo místní Slovenské muzeum jako základ mnohem pozdějšího Masarykova muzea (dnešního okresního muzea v Hodoníně). Hodonská výstava z roku 1892 byla vůbec první výstavou na Moravském Slovácku a měla hlubší význam. Její iniciátoři upozornili celou českou veřejnost na svéráznou kulturu jihomoravského slováckého kmene se staletou tradicí už z doby Velké Moravy a současně dali podnět k založení jiných kulturních podniků a institucí. Pomýšlelo se na zřízení české reálky v Hodoníně, po případě také na zřízení obchodní nebo průmyslové školy. V červenci 1892 byla stanovena účast českých umělců, ať už zemřelých nebo žijících. Byli to: Mikuláš Aleš, Vojtěch Bartošek, Jindřich Böttinger, Zdenka Braunerová, Vojtěch Brechler, Václav Brožík, Jaroslav Čermák, Josef Douba, František Dvořák, Bedřich Havránek, Ferdinand Hetteš, B. Hlavinka, Antonín Chittusi, Alexander Jakeš, V. Jansa, Karel Javůrek, B. Kutina, Ad. Liebscher, Karel Liebscher, K.L. Liška, Josef Mánes, Julius Mařák, Vítězslav Mašek, Gabriel Maxa, Otakar Oderský, Karel Pavlík, Antonín Popp, J. Prousek, Ad. Seifert, Fr. Slabý, Karel Svoboda, Hanuš Schwaiger, Jakub Šikanedr, Em. Šneiberk, K. Švanderlík, Jos. Mat. Trenkwald, Karel Tůma, Hugon Ullík, Joža Úprka, Jar. Věšín a Fr. Ženíšek. Pro tuto uměleckou výstavu byly reservovány všechny místnosti prvního patra nově nadstaveného Besedního domu. Konečně přišla neděle 11. září 1892 a v 11 hodin dopoledne první hodonská národopisná, průmyslová a umělecká výstava byla v Besedním domě slavnostně zahájena se zúčastnilo mnoho významných osobností. Slovenské spisovatele zastupoval Svetozar Hruban Vajanský. V pondělí12. září v 11 hodin se ve dvoraně Besedního domu konal sjezd umělců, ve 2 hodiny odpoledne první sjezd studentů Moravského Slovácka a večer v 8 hodin věneček. V neděli 18. září v 10. hodin dopoledne přijel výstavní vlak z Vídně (80 osob) a večer byl v sále Besedy koncert vídeňského pěveckého spolku Lumír. Právě v té době byla na výstavě v Paříži instalována zajímavá expozice nejkrásnějších lidových výšivek z Moravského Slovácka, což dalo podnět některým Francouzům k cestě do Prahy a odtud i do Hodonína. Tak 15. září navštívil výstavu francouzský inženýr I.A. Quillemain s chotí. Dne 18. září přijela do Hodonína paní Pailleronová, manželka člena francouzské akademie spolu s paní Fromentinovou, manželkou dramatického spisovatele z Paříže a také paní Rhindová z Edinburku z Anglie. Na výstavě se střídaly školské výstavy z celého okolí každý den - shlédlo ji 8000 dětí. Pořádání této výstavy a brzy zřízení české matiční reálky byly hlavní metníky hodoského kulturního života v celém minulém století.

Novák, V.: Zrnka a zrníčka z dob dávných i nedávných. Kulturní kalendář města Hodonína Prosinec 1968, s. 37 - 38