Letopočet	Text vztahující se k letopočtu.
1703	Od tohoto roku na Hodonín útočí Kuruci, uherští protihabsburští povstalci ve službách sedmihradského knížete Františka II. Leopolda Rákóczyho.
1705	25. července a 20. srpna vtrhli Kuruci do Hodonína. Vnitřní město, chráněné císařskou posádkou a vlastními valy se Kurucům ubránilo, doplatilo na to předměstí: Ratíškovská a Rohatecká ulice, zničen byl i panský Horní dvůr a ovčinec (později Švejčárna). Kuruci přitom zajali a zabili  několik hodonských občanů, kteří nestihli utéci za valy.
1707	Bleskem byla zapálena zvonice kostela sv. Vavřince.
1709	V Hodoníně zřízeno děkanství, tak, že k Hodonínu byly vyčleněny některé farnosti, patřící dříve k děkanátu strážnickému nebo hustopečskému. Opětovně byla bleskem zničena věž kostela.
1711	Držitel Hodonína Jan Adam Ondřej, kníže z Liechtenšteinu, založil ve své závěti z 11. června nadaci v obnosu 750 zlatých a tehdy byl celkový počet špitálníků zvýšen ze 6 osob na 12 osob, t.j. 6 mužů 6 žen. (viz rok 1679).
1712	Zemřel Jan Adam Ondřej, kníže z Liechtensteina a panství hodonínské zanechal svým dcerám Marii Alžbětě a Marii Antonii. Marie Antonie koupila od sestry za 400 000 zlatých její podíl a stala se tak majitelkou Hodonína. Za manžela měla hraběte Czobora, který tak ve svých rukou spojil čtyři krásná panství: Holič, Šaštín, Hodonín a Pavlovice. Marie Antonie byla velmi lidumilná.
1713	Před vchodem farního kostela sv. Vavřince byla postavena socha sv. Šebestiána.
1714	Místo věže, zničené v roce 1709 byla postavena nová zděná západní věž kostela sv. Vavřince, která byla vybavena bání. Z tohoto roku pochází socha sv. Jana Nepomuckého, stojící dodnes před kostelem sv. Vavřince.
1715	Držitelka hodonského panství Marie Antonie, rozená kněžna z Lichtensteinu, provdaná hraběnka z Czoboru, navrhla městu Hodonínu, že jej osvobodí od robot a všech panských poplatků, složí-li do panského důchodu 4.000 zl. r. Zámecký hejtman Matyáš Valentin Roller i svobodný pán Jan Karel Podrazil z Mutěnic se obci dokonce nabídli, že jí tento obnos zapůjčí, ale městská rada kněžnin návrh nepřijala.
1716	Před farní budovou byl postaven morový sloup se sochou Panny Marie, autor A. Riga. Morový sloup se cztahuje ke skutečné morové epidemii, která postihla Moravu v letech 1714-1716. Mor zkosil ve městě více než 50 osob. Po roce 1689 se v tomto roce konal v Hodoníně již druhý zemský rabínský synod, což dokládá význam zdejší židovské komunity.
1720	Na novém hřbitově byla postavena kaple sv. Kříže.
1721	Město opět zachvátil velký požár.
1725	Marie Antonie, rozená kněžna z Lichtensteinu nechala U Kyjovky po levé straně silnice do Lužic postavit sochu Panny Marie s mrtvým tělem Kristovým na klíně, nazvanou Pieta.
1727	Postaven kamenný kříž u myslivny na Zbrodě. Hodonský láník Matouš Merten dal přelít poškozený zvon na kostelní věži, kterému se říkalo Medián a 3. března toho roku se s ním začalo zase zvonit. Medián pocházel z roku 1617, vážil 320 kg a měl průměr 83 cm. Přelit byl ještě roku 1797 a 1887, zrekvírován a rozlit byl v roce 1917.
1729	V Hodoníně řádil dobytčí mor.
1734	5. dubna zapáli blesk šindelem krytou báň věže kostela sv. Vavřince, 9. června byla obnovena.
1736	V Hodoníně opět řádil dobytčí mor, zahynulo při něm 476 kusů dobytka. 5. září opět vypukl ve městě velký požár.
1740	Ve Štepnicích bylo postaveno sousoší sv. Rocha (1856 přeneseno k Holíčské silnici).
1742	10. března - Pod vedením prince Dietricha Anhaltsko-Desavského vtrhlo do Hodonína asi 6000 pruských vojáků. Vojáci drancovali po celém městě a po jejich odchodu zůstalo ve městě asi 500 granátníků pod velením majora Antona von Kleista. 16. března - Velitel pruské posádky vypsal výpalné za celé hodonínské panství 4000 zlatých rýnských, v následujících dnech potom požadovali nejen finanční částky, ale třeba i dodávky proviantu a podobné. 06. března - Prusové odtáhli směrem k Olomouci, ovšem do města dorazili husaři s Esterházyho regimentu a v podstatě se chovali stejně, jak jejich předchůdci. 11. března - Husaři Esterházyho byli vystřídáni husary generála Bestvarmegaye, kteří dopili a dojedli, co ve městě zbylo a až po jejich odchodu byl v městě klid.
1744	Přední část hradu, postavená v 16. století pány z Lipé byla tohoto roku přestavěna Marií Antonií, kněžnou z Lichtenšteinu na časně renezanční. Pro velkou zchátralost musela dát strhnout zámeckou věž a místo ní postavit věž novou, která tvarem barokní helmice dominovala nejen hradu, ale i městu.
1745	Postaveno sousoší sv. Anny v tehdejší Annenské aleji, jdoucí od lesní správy k Pančavě. V Hodoníně opět řádil dobytčí mor, zahynulo při něm 263 kusů dobytka.
1746	Opravovala se kostelní věž a v jejím klenutí byla objevena zazděná truhlice s městskými privilegii, která tam byla ukryta v roce 1634. Měšťané poznali, jaké svobody měli před érou oppersdorfskou a požádali proto o jejich uznání a obnovení. Byli však vrchností odmítnuti, protože privilegia byla „z doby před velkou rebelií“ a nejsou tedy platná. 10. července - Na východní straně náměstí vypukl velký požár, který se prudce rozšířil. Vyhořely tři řady domů kolem náměstí, západní strana Rynkové ulice až ke špitálu, malá Rybářská ulice a téměř celé židovské město. Vyhořelo 45 usedlostí. V rámci obnovy byly zasypány městské příkopy a město se spojilo se severním předměstím. Na místě příkopu vznikly ulice Dolní a Horní Valy. Pravděpodobně v tomto roce, po velkém požáru města, byl zámeček obnoven jako jednopatrový a používán jako správní budova velkostatku. Tehdejší budova radnice byla upravena a navýšena o jedno patro. Po velkém požáru, který zničil východní část města a Rybáře dala Marie Antonie z Lichtensteina v tomto roce před panským špitálem postavit sochu sv. Floriána, ochránce před ohněm.
1747	2. července "a ještě celý ten měsíc přišla tak velká voda na Moravě, že mnohým hodonským sousedům, pokud se senami opozdili, velkou škodu udělala. Senné kopky stály až po pás ve vodě".
1748	1. dubna císařovna Marie Terezie potvrzuje opperdsdorfská privilegia z 28. září 1651. Zajímavá událost se odehrála v tomto roce: 10. září přilétlo do města takové množství kobylek, že císař František I. Lotrinský, který se úmyslně na kobylky přijel podívat se údajně ani za dvě a půl hodiny nedočkal konce mračna.
1749	Z 31. října tohoto roku pochází poslední zprávy o popravách na šibenici, umístěné v místech dnešní nemocnice. Oběšeni byli čtyři tabáční drábi, kteří měli hlídat naše hranice proti pašování tabáku, František Uher, Michal Tribula, Zikmund Juřina a Oto Bernard. V lese Doubrava zabili a obrali dva muže, kteří z Uher pašovali tabák. Marie Antonie zemřela a učinila dědicem svého syna Josefa Czobora.
1750	09. prosince - Josef Czobor  tento den vstoupil za doprovodu trubačů a husarů do města. Czobor později svou pověstnou marnotratností přivedl hodonínské panství na mizinu a k bankrotu.
1751	22. února hrabě Josef Czobor potvrzuje privilegia oppersdorská z konfirmace Jana Adama z Lichtenštejna z 16.července 1695 a privilegium Kateřiny Pálffyové o užívání lesů za řekou Moravou z února 1612. Josef Czobor rozhodl o postavení mostu přes Rybářské rameno a zřídit přímou cestu přes Štěpnice k holíčskému lesu Do té doby se do Holíče jezdilo kolem radnice, přes Hrubý most do Rybář, odtud přívozem na druhý břeh Moravy a Štepnicemi k holíčskému lesu. 14. března přišla velká voda, zatopila Štěpnice a čísti Rybář. Voda opadla 27. března. 2. září byl v Hodoníně na honu císař, což tehdejší kronikář Jakub Klein zapsal takto: "Anno 1751 dně 2. měsíce září byl zde císař pán Franc, toho jména První, na honě s milostivou královnú v našich Štěpnicách. A toho dně vyhlédali (prohlíželi) uherští páni naše Štěpnice, až i na stavě byli, totiž títl, pan biskup nitranský, pak služný z nitranské stolice, fiskus, baron Dussiny a druhých víc. Po nich šel inžinýr a ten vyměřoval všechny Štěpnice, počnouc od Kátovského kouta vedle Moravy až k Jelínkám za zámek i také v mnohých místech napříč. Též stav měral nazdýl a našíř. Tak buhví k čemu to budel!" 25. srpna řádily v Hodoníně kroupy "stalo se veliké povětří okolo šeti hodin spoledně a trvalo skoro celou noc. Padaly veliké kroupy, jak slepičí vejce; zabilo jednu ženu (jméno Kleinem neudáno, ale podle úmrtní matriky byla to Alžběta, 49letá manželka převozníka Václava Sklenáře z Rybář), dále dvě děti v Lanžhotě na poli; okolo Tvrdonic potlouklo vinohrady, také v Kopčanech, v Holíči, co ještě v poli bylo; přítržské, vrádišťské a skalické vinohrady tím způsobem; i ten tabák také stlouklo".
1756	1. května bylo vydáno písemné prohlášení "purkmistra, rady a vespolek celé obce vysoce hraběcího města Hodonína". V něm se nejprve vzpomíná předchozích častých ohňů, proto s ohledem na ně se obec usnáší zvolit si sv. Floriána za svého patrona a orodovníka, přičemž "se zavazuje každoročně svátek sv. Floriána, připadající na den 4. května, vroucně světiti".
1762	Dne 22. julii (července) přijel "milostivý pan baron Adam Pusch, kteréhožto dne okolo 11 hodin před polednem panství a poddané hodonské na místě císaře přijímal. " 25. července panství hodonínské, které bylo v konkursy, koupil za 1 005 500 rýnských zlotých (údajně snad i vyhrál v kartách) císař František I. Štěpán Lotrinský, manžel Marie Terezie. Od té doby až do převratu v roce 1918 bylo panství hodonínské majetkem rakouských císařů (poté bylo zabráno ve prospěch republiky Československé). V červenci se císař ujal panství, předem místo sebe poslal do Hodonína svého nově jmenovaného ředitele panství, barona Pusche. K další události je nutná opět citace: "Nato roku 1762 dne 25. julii v nedělu byla v zámku v placi udělána triumsportem (slavnostní bránaú ze samých stromův, na kterýžto byly zavěšeny rozličné pečinky, celí prasata, telata, klobáse a jiné takové pečinky; přitom taky dvě bečky vína a dvě bečky piva z tej triumsporten se téct nechaly. To bylo celé panství sem do Hodonína  povoláno, nejvíce pudmistři a rychtáři, kterýžto lidem titl. baron pan Pusch tu veselost způsobil a to vše užit nechal."
1765	Po smrti Františka I. Lotrinského se stal jeho syn Josef II. Spoluvládcem své matky, Marie Terezie.
1771	Mohutný požár zničil dvacet nejvýstavnějších domů židovského města.
1772	Od 1. ledna bylo zavedeno číslování domů popisnými čísly od 1 do 207 podle určitého pořádku ulic. Židovské město mělo své číslování 1až 33.
1773	Někdy v tomto období zřídili bratři Bruberové v objektech hodonínského zámku textilní továrnu na zpracování konopí a lnu.
1774	Marie Terezie zrušila hodonínskou židovskou obec. Židé byli obviněni ze špionáže v prusko-rakouských válkách a obyvatelé židovské obce se museli vystěhovat. Obec tehdy čítala 93 rodin s 339 osobami ve 32 domech.
1780	V tomto roce je naposledy přestavěn kostel sv. Vavřince do dnešní podoby, přestavba trvala šest let. Kostel stojí na místě, kde stál už ve 13. století pravděpodobně románský kostel, který byl rovněž zasvěcený sv. Vavřinci. Kostel byl vybaven dalšími dvěma oltáři, zasvěcenými sv. Janu Nepomuckému a sv. Antonínu, poustevníkovi, byl zřízen i nynější kůr. Přestavba trvala do roku 1786, kostel byl celkově zvětšen. Fara se připomíná už v roce 1240.
1782	Císař Josef II. povolil, aby se v Hodoníně usídlilo 13 židovských rodin. Pro ubytování důstojníků sloužil v Hodoníně od tohoto roku tak zvaný Flammův, dříve zvaný též Trávníškův přízemní dům, stojící na rohu Rynku (dnešního Masarykova náměstí) a Rohatecké (dnešní Dobrovolského) ulice, dnes tam stojí obchodní dům IRO.
1783	Císař Josef II. zakoupil a připojil k hodonínskému panství i panství Čejkovické, patřící do té doby řády jezuitskému. Zámek přestal být používán jako feudální sídlo a byl prodán státnímu eráru. Erár (státní pokladna) pronajal hodonínský zámek i se starými hradbami a přenesl sem z Brna tabákovou továrnu.
1784	Z hygienick ých důvodů byl podle nařízení císaře Josefa II. zrušen první, tzv. přední hřbitov, který stál na náměstí kolem farního kostela sv. Vavřince.
1786	08. července - Císař Josef II. povolil Hodonínu dva trhy na vlnu, jeden se konal před mariánským svátkem 7. května a druhý na svatých Andělů strážných 2. října.
1787	1. července začal úřadovat nový magistrát, který převzal správu města z pravomoci vrchnosti, tzn. správy císařského velkostatku. 13. září císař Josef II. potvrzuje privilegia Jiřího z Poděbrad z roku 1464, privilegia krále Matyáše z roku 1612 i privilegia Marie Terezie z roku 1748.
1788	V kostele sv. Vavřince nechal vybudovat na své náklady hodonínský mlynář Vavřinec Hofbauer kazatelnu a křtitelnici.
1789	Město postavilo novou školní budovu na druhém rohu Rynku (Masarykova náměstí) na rohu Rynkové ulice (Národní třídy), tam stál tzv. Kraukauerův dům. Škola stála na předním nezastavěném rohu náměstí, byla jednopatrová a říkalo se jí normalní, později vzorná. Vyučování zahájil vzorný učitel Haňavec se svým pomocníkem Vejvodou.
1790	28. července Leopold II. uděluje Hodonínu týdenní trh každou středu.
1791	Byla přestavěna kostelní věž.
1792	6. prosince - Právo na trhy na vlnu bylo nahrazeno právem výročních trhů na dobytek v úterý po Božím těle a v úterý před Vánoci. František II. potvrzuje privilegium krále Jiřího z Poděbrad z roku 1464, privilegium krále Matyáše z roku 1612, privilegium hraběte Oppersdorfa z roku 1651, privilegium Marie Terezie z roku 1748 a privilegium císaře josefa II. z roku 1786.