Některé snímky lze v mapě města zařadit obtížně, i když jsou místopisně přesně definované. Takové jsou například záběry interiérů, i takové snímky však mohou být zajímavé a vypovídající a budou tedy zobrazovány zde. Jak je zvykem, pro lepší prohlížení si kliknutím fotografii zvětšíte do samostatného okna.

Místo neznámé, ale hodonínská "Mezinárodní doprava" stojí za zobrazení.		Vzpomínáte, jak to bylo asi před čtyřiceti léty na Lužáku?
Návrat na mapu Hodonína
Vladimír Novák: Vývoj pošty - rukopis autora.     Shodou náhod se mně podařilo stát se vlastníkem několika rukopisů mého dalece nedostižného vzoru, autora "Zrnek a zrníček", i jiných textů a dokumentů o Hodoníně, Vladimíra Nováka. Vpravo vyobrazený snímek je kopie originálního textu, kde se Vladimír Novák zaobírá, jak je ostatně v nadpisu uvedeno, vývojem pošty a poštovnictví.    Většina textu se v různých úpravach a na různých místech sice již objevila, jako vzpomínku na Vladimíra Nováka si ale můžeme nostalgicky zobrazit jeho rukopis a přečíst si jeho text i s autorem vepsanými poznámkami. Dnes, v době počítačů, jsou korekce textů relativně jednoduchou záležitostí, ovšem není tomu tak dávno, když autoři textů pracně opravovali a vpisovali poznámky, o možnostech vyhledávání v napsaných textech ani nemluvě.     Originál textu o vývoji pošty od Vladimíra Nováka je na pěti stranách formátu A4 a pro zajímavost a jako vzpomínku na tuto pro historii Hodonína důležitou osobnost zde později předpokládám zveřejnění celého originálního textu.     Pokud Vás první strana rukopisu zajímá, kliknutím si reprodukci zvětšíte do samostatného okna.
		První strana rukopisu Vladimíra Nováka "Vývoj pošty".
Návrat na mapu Hodonína
		Tato fotografie je z Měšťanské ulice, a i když vypadá téměř jako pořízena na dvoře Schlessingerovy restaurace, je na ní dvůr Klingrova domu, který byl na protější straně ulice. Přesto však má se Schlesingerovou restaurací hodně společného. Fotografii zaslala dcera nájemce této restaurace pana Olšara, která žije dlouhou dobu na severní Moravě a nedávno se dozvěděla o tomto webu.      Zajímavou historku o panu Olšarovi si dovolím citovat z knihy pana J. Grufíka "Kde se dříve naléval pěnivý mok":      V letech okupace byl nájemcem Schlesingerovy hospody pan Olšar. Zprovoznil a upravil samostatnou místnost, otevřenou o sobotách a nedělích. Byl to podnikavý člověk, který se snažil svým "štamgastům" zajistit bez potravinových lístků maso. Kupoval ho na vesnicích z tzv. "černých zabíjaček". Dopravu měl zajištěnu u řidiče, mého otce (u otce pana Grufíka, poznámka A. Kučera), který rozvážel do vesnic v dřevěných sudech pivo Jarošov. Pro přepravu už rozporcovaného "čuníka" posloužil 100 l sud, tzv, "hekťák", který měl odnímatelné víko. Do sudu se části čuníka nacpaly, sud se uzavřel víkem, naložil na korbu auta a zaskládal prázdnými sudy, aby se ukryl před možnou silniční kontrolou. U Olšara byl pivní sud složen. V sobotu večer se v upravené místnosti ozvala z gramofonové desky mezi jinými písnička "Škoda lásky", hosté si ji zazpívali a pro štamgasty to byl signál, že bylo dovezeno maso.
Návrat na mapu Hodonína
Dobový snímek z nádvoří Schlesingerovy restaurace i s její "posádkou". Na pravém snímku z téže restaurace pěkná sestava, že? Snad i za komínem... Restaurace se nacházela na ul. Měšťanská, v zadní části byl taneční sál, který zasahoval až do ul. Štefánikovy, na pravé fotografii je právě průhled do této ulice. Uličce mezi těmito ulicemí se říkávalo "Schlesingerova ulička". Podle pana Grufíka je na pravém snímku s typickou čapkou hostinského a motýlkem majitel pan Schlesinger.
Návrat na mapu Hodonína
Žádost motoristů z roku 1929 o úpravu křižovatky ulic Havlíčkova Štefánikova.		Některé obchody se moc nezměnily, fronty, jako tato na toaletní papír, zmizely.
Návrat na mapu Hodonína
Plán z r.1885, na kterém se řešilo napojení obou cukrovarů na vodu z Moravy.		Elektra byla otevřena 30.10.1955, vzpomínáte? Rozhlasový přijímač Talisman...
Návrat na mapu Hodonína
		Tato fotografie byla pořízena 12.5.1934 a je na ní 5. třída chlapecké obecné školy na Masarykově náměstí s učitelem Jos. Komárkem. Poslal ji pan Ing. Leo Kramář (na snímku označený žlutým kroužkem), hodonínský rodák, žijící od roku 1949 ve Švédsku. I přes značnou vzdálenost od Hodonína zůstal hodonínským patriotem a Hodonín udržuje stále v živých vzpomínkách.      Pan Kramář vystudoval v Hodoníně Obchodní akademii, po maturitě r.1942 pracoval v revizní kanceláři Lad. Rohana. V r.1945 se odstěhoval do Prahy a začal studovat na Vys. škole obchodní. V únoru 1948 se zůčastnil studentských demonstrací, byl vyhozen ze školy a ještě téhož léta přešel přes Dyji do Rakouska. Vysokou školu pak dostudoval již ve Švédsku a do Hodonína se dostal až po dlouhých 37 létech... Strýc pana Kramáře je Béda Perez Mayer, uvedený zde na webu na straně osobností, žijících v Hodoníně. Pan Kramář popisuje jejich setkání, kdy dlouze vzpomínali na Hodonín a to i přes mnohaleté odloučení od rodného města "hodonínským nářečím".      Přesto, že pan Kramář žije mnoho desetiletí mimo Hodonín, má v paměti místa, která si velmi dobře pamatuje. Svým popisem doplnil informace o několika místech z minulosti i zde, na tomto webu a stále na Hodonín vzpomíná.      Na fotografii by měli být spolužáci z onoho roku 1934, pánové 1. R. Reiter, 3. V. Čáp, 5. R. Sušický, 7. F. Kornfeil, 8. V. Appel, 20. Hirsch, 21. Kocourek, 23. J. Zezulka, 25. M. Iršík, 27. V. Esterka, 29. M. Kratochvíl, 32. O. Zugárek, 33. D. Hamliš, 36. I. Holan a další, jejichž jména se možná ještě objeví.
Návrat na mapu Hodonína